Dovolená chlapců důchodového věku
12.4.2007 čtvrtek Jára přijíždí s "panem prezidentem" přesně (Citroën C6). Pokračujeme na Kubátku - Pepa nikde. Že by přece jen myslel,že jedeme až v pátek? Huráá - Pepa se objevil! Rohozná v pohodě. Mamka mává na cestu Mišákovi. Cesta probíhá v pohodě, dokonce i Prahou profrčíme bez problémů. Dále následují pravidelné zastávky na kávu (u nás 12Kč - v Německu 2 Eura) a na vyprázdnění močového měchýře.
Holandsko je rovinka s velkým množstvím beranů,jehňat a skotu. Přesně za 12 hodin zastavujeme před Yacht klubem v Nieuwegeinu. Do 18 hodin čekáme až parta místního klubu vyčistí "naší" loď, abychom se mohli ubytovat. Na loď Derby 29 (délka 14m;výška 3,45m; šířka 4,10m; čtyři kajuty; 2 toalety se sprchou) začínáme stěhovat náš proviant. Vypadá to, že vyrážíme na měsíční tůru po Evropě. Konečně zasedáme, abychom spláchli prach z cesty. Po půlnoci se rozcházíme, abychom se vtěsnali do svých kajut. V noci se objevuje první zádrhel, jakési čerpadlo běží celou noc.Takže tímto končí první den a zítra se uvidí.
13.4.2007 pátek To je ale nadělení - pátek třináctého! Díky bohu, že nejsme snad pověrčiví! Ráno začíná dobře. Snídaně na vidličku v 7.30 a navíc se dostavil mechanik odstranit závadu. Je to dobrý, jen se zasekl plovák. V 8.45 vyrážíme na trasu Nieuweigen - Amsterdam. Zkraje čekáme 2x až se zvedne most a potom ještě zdymadlo a cesta je volná. Hlavní kanál je široký okolo 100 metrů a provoz na něm dost pilnej. Jeden šíf za druhým, výletní lodě z celé Evropy, takže vlny s náma cloumají fest. Pan lodivod "Mišák" nám všem na chvíli půjčil kormidlo, ale do mariny v Amsterdamu musel zakličkovat sám. Ještě, že bylo místo na naši loď, která zrovínka mezi mrňavé nepatří. Je 15.00, loď je uvázaná a kapitán s kormidelníkem šli vyřídit poplatky. Vzhledem k barvě našich hlav si budeme pamatovat, že kapitán se jmenuje Jára Novák, lodivod "Mišák" Pepa Miška, kuchtík "Kubátecký" Pepa Morávek a Honza Záruba odpovídající za budíček a snídani a tento lodní deník. Za tři roky nám některejm bude sedmdesát a to už si budeme ho... pamatovat, jak krásně zakotvil lodivod a kapitán vše bleskově vyřídil v klasické němčině. Večeřička byla brzo, hlad už útočil jak Pardubice v hokeji. Výborná polívčička pytlíková a ohřátý gulášek s chlebem! Byl jsem fotit loď na molu a ejhle! 17.30 a kapitán, lodivod i kuchař mají půlnoc! Večer malej posez, prima sprcha v místním zařízení (za 0.50 €), zjištění odjezdu trajektu do velkoměsta Amsterdam a brzo zaleháme - únava z cest atd.
14.4.2007 sobota V 7.00 budíček, lehká snídaně kterou kapitán odmítl, aby neměl zažívací potíže a vyrážíme na trajekt. Šokující je to, že jezdí zdarma. Couráme po městě a hledáme muzeum Madame Tussaud. Když jsme budovu našli, tak máme ještě čas, neboť otevírají až v 10.00. Přišli jsme tak akorát,ale fronta turistů už byla parádní. Šlo to tam jako když to nejde a pouštěli pár lidí v intervalech asi 10 min. Když jsme se prostáli do vchodu, hodin přibylo a my musíme okolo 13.00 odplout z mariny. Dorazil nás ceník vstupného, protože 19,95 € jest drobet silná káva. Takže jsme doprohlídli Amsterdam, a hurá zpět na trajekt a balit. Právě kuchař páchá oběd a pak vyrážíme. Počasí je přímo výstavní, sluníčko svítí jak o závod, všechno tu všude kvete - prostě paráda. Kapitán s kormidelníkem študujou další trasu, kudy a jak. 12.45 vyrážíme na další cestu po kanálech. Kormidelník zvaný Mišák "vybruslil" z mariny jak starej mořskej vlk. Propluli jsme amsterdamskou vodní hladinou a zahýbáme bokem směr k tulipánům a dále pak na Haag. Právě je 15.20, propluli jsme v Haarlemu pod zdviženým mostem za 8.50 €, když před tím jsme ve zdymadle zaplatili 3.50 €. Kormidelník je nervozní, protože špatně sledujeme nápisy na mostech a ve zdymadlech mu také nedobře uvazujeme loď. Tak máme 17.15 , Haarlem je za námi a v ceně těch 8.50 € jsme projeli 4 mosty. Teď už máme 19.15 a my uvízli před zavřeným mostem uvázáni před nějakými fabrikami. Zítra je neděle a most otevírají až v 9.30. No nic, pivko máme, nějakej ten denatůrák taky, takže nějak přečkáme. Večer jsme pořádně zapařili, bylo také co. Já coby plavčík jsem zapíjel další titul Sparty, ale "perníkáři" Josefové pili na žal. Snad se také ještě v tomto století dočkají titulu.
15.4.2007 neděle Vyspalí jak miminka vstáváme v 8 hodin, posnídáme "praženicu" a trochu poklízíme. Kontrola oleje v motoru, promáznutí hřídele a v 9.10 odrážíme směrem k tomu "blbýmu" mostu. Slunce už teď praží - kormidelník naříká, slunko mu nedělá dobře. Ranní test na alkohol dopadl následovně: Novák-0,5 Morávek-0,49 Miška-0 Záruba-0.
Teď máme 11 hodin a právě jsme uvázali loď v marině Lisse. Po kávě jdeme hledat park s tulipány. Jinak cestou sem jsme dopoledne viděli lány tulipánů v různých barvách. Vše máme zdokumentováno jak na foto, tak i na video.
Tak teď už máme 17.30 a před chvílí jsme se vrátili z Kaukenhofu, kde je na ukrutném prostoru vysázeno na miliony tulipánů, které jsou sestaveny do obrazců s jinými květinami a to vše na ploše, kterou projít celou by vyžadovalo celý den. Horší byla cesta tam. Pěšky a asi 4 kilometry. Místní, kterých jsme se ptali na cestu nás tutově považovali za nesvéprávný. Zde totiž pěšky nikdo nechodí. Celej národ je na kolech a tak jen tři Čecháčkové (my) a jedna japonská rodinka jsme v tom vedru okolo 30°C, které je zde, cupitali pěšky. Však jsme také totálně zmožený. Zážitek to ale byl parádní. Vedle zahradního výstaviště jsou lány, hektary, prostě ohromující množství převážně tulipánů. Pásy barev - miliardy květů - těžko vylíčit, snad až fotky ukáží.
Ráno zase vyrážíme dál směr Haag, odkud bychom se měli nějak dostat do Madurodamu, což jest jakési miniaturní městečko s významnými stavbičkami. 10.15 večerka, po pochoďáku velice vítaná.
16.4.2007 pondělí 7.30, den vypadá, že bude opět povedený, nikde ani mráček - prostě pohoda. K snídani kafíčko, čajík, chleba s máslem, salámem a sýrem. Nežijeme si špatně,že jo? 9.45 právě proplouváme soustavou jezer. Při měření na kanálech jedeme rychlostí 10-12 km/hod. a 2-3 m pod hladinou moře. "Parkujeme" v Haagu před mostem, protože most byl zavřený, mají tu v tom docela slušný nepořádek. Alespoň jsme ve městě, takže zbývá najít cestu do Madurodamu. Lodivod zůstává - loď jest jeho domovem. Strasti plná cesta do Madurodamu se nakonec vydařila. Ale! 3 km jsme šli pěšky (Záruba + Novák + Morávek) na Central station. Tam po "domluvách" Járy jsme zakoupili lístky na tramvaj a jeli až do Madurodamu. Vstup Jára pro sebe a mne usmlouval na 12 €, protože jsme dědkové nad 62 roků. Pepa měl smůlu, protože vypadá mladě, tak to měl za 13 €. Mezi náma - ještě je to cucák. Areál za vidění stojí, je to tak na 3 hodiny, než se to všechno projde.
Kotvili jsme v Haagu u mostu, tak jsme večer zašli do hospůdky a pěkně jsme se zbourali. Heineken dělá divy a uvolňuje tajné schránky nitra. Také na nás přišel mostař, že tam nemáme parkovat, ale za mírnej úplatek, že by do rána přihmouřil oči. Takže pondělí jako vymalovaný.
17.4.2007 úterý Těžké vstávání po tom včerejšku! Ale slíbili jsme, že ráno odjedem. Přišel další mostař, dostal čepici, takže ještě na chvíli, než koupíme chleba a chleba (pivo) a jedem. Bylo provedeno měření alkoholtestrem - hrůza! Miška-0 Novák-0,66 Morávek-0,76 Záruba-0,6.
Teď jedeme zpět, mostař dostal pivo a k druhému mostu se div nepřerazil. U třetího už křičel "Ahoj-Trhová Kamenice-Čechy". A to jim pořád říkáme: "Neberte úplatky, neberte úplatky, neberte úplatky!" Houby platný! Teď je 11.30, vracíme se po kanále, po kterém jsme přijeli do Haagu. Někde musíme odbočit k moři, ale to už vykoumá lodivod s kapitánem. Dopadlo to velevýborně, dojeli jsme až k moři. Asi 500 metrů a byli jsme na pláži Severního moře. Teď už zase plujeme zpět, někde otevřou most hned, jinde to chvíli trvá. Je 17 hodin, tak abychom začali hledat kotvení na noc. Do mariny zajíždíme až okolo sedmé večer, místečko se našlo, prima sprcha a ve 22 hodin už zaleháme.
18.4.2007 středa Budíček v 7.30, snídaně, úklid bordelu nepořádku a v 9 zase vyrážíme směrem zpět. Spousta mostů a zdymadel, všude natahují pruty s dřevákem: "Zaplať!" Většinou to je za 2 €. Okolo poledne jsme "skončili" před jedním mostem, po upozornění,že dál už s naším parníkem neprojedeme, jsme se museli vrátit a jedeme jinou cestou. Je to samá zatáčka, široko daleko roviny a jen tisíce krav a ovcí, pasoucích se okolo. Musíme se pomalu vracet Nizozemím, abychom zítra večer dorazili do Yacht klubu.
Docházejí základní potraviny, jako Pepovi cigára, takže kouří na desetkrát doutník, pivo, kořalka a chleba. Dnes chceme dorazit na jakási jezera, kde přenocujeme. Všechno je jinak! Opět most a napůl rozebraný! Takže jedeme zpět do Amsterdamu a přes něj zase hlavním kanálem zpátky. Právě jsme se uvázali v marině v Amsterdamu, ale místo kde stojíme, už má prý někdo zamluvené. Nějak se nám ten konec hatí. Ani by to asi bez problémů nešlo. U posledního rozbitého mostu jsme se stavili v Plusu, došel chleba a pivo. Večer jsme opět v Amsterdamu v marině. Jsme u mostu, který, doufejme, ráno otevřou. Na rozloučenou s Amsterdamem si dáváme pár "panáčků" a jde se spát.
19.4.2007 čtvrtek Vstáváme o něco dřív, neboť: nevíme jak se otevře most a před námi je ještě asi 60 km. Čekali jsme tam do devíti, pak most naštěstí začal premávat. Docela solidně jsme prokličkovali na hlavní kanál a tam, ač po pěkných vlnách, to pořád jede. Vše dopadlo nadmíru dobře, ve 14.30 už jsme kotvili v domovském přístavu. Právě dočerpali místní mechanici naftu, celkem jsme propálili 141 litrů za 176 €. Teď už jen pobalit, vyspat se a ráno okolo osmé padáme. Zbývá dát si sprchu a je konec. Na samý závěr přišla zástupkyně Yacht klubu - Slovenka, docela si s námi popovídala, vypila dvě slivovice a dostala od Járy dárky. Ráno musíme do osmi vypadnout. Jinak kto by sem od nás chtěl jet, má tu super konekce. Jdu balit - čau!
20.4.2007 pátek Jedeme domů. V 8 hodin opouštíme loď a jako první akci jedeme shánět chleba. Děvčata Miškovic se prý po něm mohou utlouct. Ovšem Nieuwegein po ránu - není šance něco sehnat. Až po pár kilometrech jsme konečně našli opravdové nákupní centrum. Konečně také hranolky s majonézou, pár čokolád pro dětičky, chleba a jedem. Jaromírova navigace nás žene domů přes Německo jinudy, protože okolo Frankfurtu jsou ucpané silnice. Vracíme se tedy přes bývalou NDR. Docela to frčí - Jára je parádní řidič, místama jede přes 170 km/hod.,ale prezident sedí na silnici jako přibitý. Občas stavíme na kávu a močení, Morávek má pořád hlad. Pravděpodobně má místo žaludku zabudovaný ruksak.
Až těsně za Ústím n. L. narážíme na mnohakilometrovou frontu, z radia se dovídáme havárii 3 aut. Naštěstí to objedeme přes vesnice, ale kamiony tam ztvrdly na hezky dlouho. Okolo deváté vysazujeme Mišáka v Rohozné, děvčata ho radostně vítají. Heslo zní: "Máš chleba?" Dále Kubátka a nakonec vyhazuje Jára mne. No a to je skoro vše.
Technická data:
cesta tam 1070 km
cesta zpět 1065 km
prům. spotřeba: 7,8 l /100 km
na lodi ujeto: 265 km
nafta: 160 l
vrátilo se v pořádku dědků: 4